Menu
Město Klimkovice
Klimkovice

4. V Československé republice

28.října 1918 - po třech stech letech nesvobody - vznikla jako samostatný stát československá republika. Zpráva o tom byla doručena městskému úřadu ten den večer telegramem, ve kterém se oznamovalo, že Čechy, Morava a Slovensko utvořily samostatný stát, který je zcela nezávislý na rakouském mocnářství. Jako blesk se rozšířila tato zpráva po celém městě, přijímána jásotem a nadšením všech obyvatel. Tu noc málokdo spal a již za rozbřesku následujícího dne vlály na domech prapory v národních barvách. Od rána procházely ulicemi průvody lidí s hudbou. Všichni se radovali z nabyté svobody.

29. října odpoledne byl vyslán ředitel zdejší měšťanské školy Adolf Sýkora k Národnímu výboru ve Slezské Ostravě, aby s jeho předsedou Dr. Ferdinandem Pelcem a s poslancem za ostravský kraj Janem Prokešem dojednali přípravy k vytvoření Národního výboru pro politický okres bílovecký se sídlem v Klimkovicích. Vznikla totiž situace, že němečtí poslanci za severní Moravu odmítli uznat svrchovanost nové republiky a z území severní Moravy a Slezska osídlených Němci vytvořili tzv. Sudetenland a požadovali jeho odtržení od československé republiky. Protože podobný postoj zastával i německý okresní hejtman v Bílovci Josef Benda, staly se sídlem okresního výboru Klimkovice.

Po svém návratu ze Slezské Ostravy navštívil Adolf Sýkora schůzi obecního zastupitelstva, která připravovala večerní oslavu naší samostatnosti a seznámil jeho členy se jmény navrhovaných osob do okresního národního výboru. Zastoupení bylo stanoveno podle výsledků posledních říšských voleb, v nichž sociálně demokratická strana a strana agrární získaly po 4 mandátech a strana lidová 2 mandáty.

Večer po slavnostní schůzi obecního zastupitelstva, z které byl také zaslán holdovací projev Národnímu výboru do Prahy, se sešly zástupy lidí s lampióny a po 19.hodině se k nim přidaly rovněž průvody ze Svinova a z Polanky. Dvoutisícový průvod v čele s městským výborem a s okresním výborem a dále členové Sokola a hasičů v uniformách, zástupy občanů s hudbou. Tento velkolepý průvod se pak odebral k památné slovanské lípě na Láni a zpět na náměstí, kde z tribuny postavené před radnicí byl přečten telegram o vzniku Československé republiky a zazpívána píseň "Kde domov můj". Jásot a provolávání slávy nové republice nebraly konce.

30. října se ujal své funkce okresní národní výbor v Klimkovicích. Jeho představitelé odjeli do Bílovce, kde se představili správci okresu hejtmanu Bendovi a požádali ho, aby složil slib věrnosti Československé republice. Byli však odmítnuti s ohrazením, že německé obce bíloveckého okresu budou nadále spravovány jeho úřadem. Po delším dojednávání bylo rozhodnuto, že Bílovec bude donucen k poslušnosti vojensky. Stalo se tak z Klimkovic vyslaným vojskem dne 3.prosince 1918.

Po tomto zásahu bylo sídlo okresního národního výboru přeneseno do Bílovce, což vyvolalo vlnu rozhořčení zdejšího obecního zastupitelstva. Všeobecně se totiž očekávalo, že se v nové republice najde více porozumění pro politické zvýraznění a hospodářské povznesení tohoto dříve opomíjeného českého města ve Slezsku. S touto skutečností, že nezůstaly Klimkovice okresním městem, se představitelé města ještě dlouho nesmířili. Dne 2.listopadu 1925 zaslala městská rada na příslušná ministerstva do Prahy obsáhlé memorandum, ve kterém se zdůvodňovalo a požadovalo vytvoření politického okresu Klimkovice. Podobné memorandum podaly Klimkovice do Prahy ještě v roce 1934. I když požadavek Klimkovic podpořily všechny okolní obce, nebyl vyslyšen a Klimkovice zůstaly i nadále jen sídlem okresního soudu a okresního notářství.

V roce 1919 byly národní výbory zrušeny a nahrazeny obecními zastupitelstvy. Byly to orgány volené na čtyři roky. Ve volbách se ucházely politické strany o získání mandátů, tj. o počet míst v obecním zastupitelstvu. V Klimkovicích to bylo po celou dobu první republiky vždy 30 mandátů, o které se rozdělilo 6 - 8 politických stran. Ve všech volbách vyšla v Klimkovicích vítězně sociálně demokratická strana, která získala obyčejně 12 až 15 mandátů. Na dalším místě byla strana lidová s 6 až 8 mandáty. Ostatní strany, strana živnostníků, strana republikánská, národní demokraté, Němci a později také národní socialisté a komunisté mívali po 2 až 4 mandátech.

Město mělo mnoho problémů, které potřebovalo řešit. Mezi prvními však byla starost o zajištění bytů pro stále narůstající počet obyvatel, kterých za deset let přibylo 400. Situaci tehdy řešilo město vytvářením stavebních družstev. Pro ně zakoupilo pozemky velkostatku, které pak levně prodalo zájemcům o stavební místa s podmínkou, že na nich do tří let postaví rodinný domek. Mezi nejvýstavnější domy v té době patřily na ulici Jarmily Glazarové vily Václava Štěpánka a MUDr. Josefa Podivínského, obě dílem architekta Gajovského z Moravské Ostravy.

Pokrokový přístup zaujala městská rada při elektrifikaci Klimkovic, která, jak se uvádí v kronice, musela být občanům skoro nátlakem vnucena, přestože město samo zaplatilo z celkového nákladu 700 000 Kč částku 520 000 Kč na rozvody elektrického proudu. Nakonec přece jen 21.října 1921 v Klimkovicích poprvé zazářily elektrické žárovky. Josefovice byly elektrifikovány o deset let později.

Pozemková reforma, prováděná v letech 1920 - 25, poskytla sice možnost nabytí zemědělské půdy z bývalého Wilczkova panství, ale nakonec připadlo na 1 žadatele v průměru po 1 ha půdy. Ze zbytku byly vytvořeny velkostatky. Ostatně velká část obyvatel byla zaměstnána v ostravských podnicích a zemědělství se věnovala při zaměstnání, takže zde vzniká skupina tzv. kovozemědělců.

Kulturní život ve městě byl tehdy záležitostí místních spolků, jejichž činnost byla velmi bohatá. Neopomenutelnou událostí je provedení prvního filmového představení v roce 1924 v kinosále sokolovny.

Zatímco v prvních letech republiky probíhal život města klidně, pak ve třicátých letech spěl k dramatickému konci. Zásluhou nastupujícího fašismu a nacismu v Německu se zneklidnila hladina politického života i u nás. Že se v Klimkovicích události nevyvíjely tak bouřlivě jako v okolí bylo tím, že zde německé obyvatelstvo žilo ve výrazné menšině. Ale i tato hrstka německé menšiny připravovala městu jeho trpký osud.

Letní koupaliště

Sledujte aktuální informace na FB Klimkovické koupaliště.

Vstupné:
dospělí, důchodci, ZTP:
70,--Kč
děti nad 100 cm výšky:
40,--Kč

děti do 100 cm zdarma

Od 18 hodin vstup zdarma.

 

Sencito

Odstávky elektřiny

ČEZ Distribuce – Plánované odstávky

Návštěvnost

Návštěvnost:

ONLINE:5
DNES:275
TÝDEN:1040
CELKEM:1170657

Mobilní aplikace

Aktuální informace od nás
Přímo ve vašem telefonu
Více o aplikaci
Stáhněte si naši mobilní aplikaci na