Menu
Město Klimkovice
Klimkovice

3. Klimkovice v letech 1848 - 1918

Nastupující 19. století přineslo s sebou převratné změny do všech oblastí společnosti. Rozhodující událostí té doby však bylo svržení feudálního řádu v revolučním roce 1848. Pro šlechtu znamenalo definitivní konec feudálních výsad, ztrátu neomezené moci nad poddanými. Pro obyčejný lid naopak konec útisku a osvobození od poddanských povinností.

Politické mocenské změny si vynutily již v roce 1850 utvoření nových správních orgánů. Území Slezska se rozdělilo do politických okresů, které tvořily nové základní administrativní celky státní správy. Klimkovice po více jak padesátiletém začlenění do kraje těšínského byly opět připojeny k politickému okresu Opava. V čele každého politického okresu stál okresní hejtman. Okresní soudy se staly pro všechny obyvatele soudního okresu bez rozdílu stavu a povolání nejnižší soudní instancí.

Další a pro Klimkovice rovněž rozhodující byly změny hospodářské. Rozvíjející se těžba uhlí na Ostravsku dala již na počátku 19. století vznik prvním průmyslovým podnikům. Roku 1828 z popudu olomouckého arcibiskupa vznikají Vítkovické železárny s vysokými pecemi a železářskými závody. Hornictví a ocelářství potřebovalo stále více pracovních sil, které po zrušení nevolnictví přicházely z širokého okolí Ostravy.

Této příležitosti se chopili i mnozí lidé z Klimkovic, kteří se hlásili do ostravských podniků, kde očekávali větší příjmy pro zajištění svých rodin. Nedbali ani na dosti těžké podmínky, protože pokud neměly Klimkovice železniční spojení, denně docházeli do Ostravy pěšky, nebo tam žili ve společných ubytovnách a ke svým rodinám se vraceli jen na neděli. Pracovní doba 12 až 14 hodin i více nebyla zvláštností a ani mzdy po odkoupení železáren baronem Rothschildem nebyly nijak vysoké. Pod vlivem ostravských dělníků se vytváří i mezi zdejším dělnictvem silné sociální cítění, které našlo svůj výraz v založení prvních dělnických spolků v Klimkovicích. Tak v roce 1873 vznikl Spolek katolických tovaryšů a později v roce 1906 dělnický vzdělávací spolek Pokrok.

Léta následující po roce 1848 byla pro Klimkovice také obdobím vyvrcholení boje za národní charakter města a za jeho záchranu před šířící se germanizací. Klimkovice si však navzdory neustálým snahám o jejich poněmčení uhájily ryze český ráz.

Stavba místní železnice

Josef Hradil a MVDr. Rudolf Resner se angažovali pro stavbu místní železniční dráhy Svinov - Klimkovice. Za tehdejší situace, kdy město bylo finančně zcela vyčerpáno nákladnými stavbami škol a při odmítnutí jakékoliv subvence ze strany státu, to bylo dílo neobyčejně odvážně a riskantní. Oba se v roce 1910 rozhodli pro vytvoření akciové společnosti. Obrátili se na obce Klimkovice, Polanku, Svinov a na jejich obyvatele s prosbou o zakoupení úpisů po 200 K. Bylo tak rozprodáno 4 850 akcií, což stačilo k tomu, aby stavba byla zahájena. Práce rychle pokračovaly, a tak se Klimkovice dočkaly již 8. prosince 1911 železničního spojení s okolním světem.

První světová válka

Podle sčítání v roce 1880 z 2 361 obyvatel bylo v Klimkovicích jen 397 obyvatel německé národnosti. Z uvedeného sčítání se také dovídáme o velikosti jednotlivých částí. Z celkového počtu žilo v Klimkovicích 1366, v Lagnově 600, v Josefovicích 251, na Hýlově (součást obce Čavisova) 106 a v Janovicích (součást obce Olbramice) 38 obyvatel. Podle vyznání bylo v Klimkovicích 2 305 katolíků, 3 evangelíci a 53 Židů.

Ze všech uvedených skutečností se dá říci, že Klimkovice vstoupily do nového století s pocity určitého sebevědomí a s rozletem, který však záhy zmařila první světová válka. Přišla náhle a nečekaně. Již měsíc po srbském atentátu na následníka rakouského trůnu 28. července 1914. To již probíhala všeobecná mobilizace. Stovky mužů muselo opustit své rodiny a odcházeli do války, o které se soudilo, že nepotrvá déle než několik týdnů, Protáhla se však na 4 roky. Opuštěná hospodářství upadala, odvodem koní nebylo potahů, a tak se brzy projevil nedostatek potravin. Od dubna 1915 již bylo zavedeno lístkové přidělování potravin, 3. a 4. října 1917 byly z farního kostela odebrány poslední dva zvony, sv. Kateřina o váze 874 kg a sv. Jan o hmotnosti 440 kg. Brzy nato byly z kostela odvezeny i všechny cínové píšťaly z varhan. Neustále přicházely zprávy o padlých ve válce. Bylo jich nakonec jen z klimkovického soudního okresu 376. Přímo z Klimkovic položilo své životy na bojištích 63 občanů. Jejich jména jsou vtesána do pískovcového pomníku obětem I. světové války, který dnes stojí v městském sadu Petra Bezruče.

Průběh války nasvědčoval porážce Rakousko-Uherska a vzbuzoval naději, že si naše národy vymohou samostatnost. Z českých zajatců se vytvářely v zahraničí dobrovolné oddíly legionářů, které bojovaly po boku spojenců za naši svobodu. Byli mezi nimi i legionáři z Klimkovic.

Letní koupaliště

Sledujte aktuální informace na FB Klimkovické koupaliště.

Vstupné:
dospělí, důchodci, ZTP:
70,--Kč
děti nad 100 cm výšky:
40,--Kč

děti do 100 cm zdarma

Od 18 hodin vstup zdarma.

 

Sencito

Odstávky elektřiny

ČEZ Distribuce – Plánované odstávky

Návštěvnost

Návštěvnost:

ONLINE:4
DNES:270
TÝDEN:1035
CELKEM:1170652

Mobilní aplikace

Aktuální informace od nás
Přímo ve vašem telefonu
Více o aplikaci
Stáhněte si naši mobilní aplikaci na