
Vznikla v roce 1920. Přístřeší našla na radnici zvané Buduněk, čtenářům tak dobře známé z románů Jarmily Glazarové.
První kapitola činnosti knihovny prakticky končí v roce 1938, kdy se české Klimkovice ocitly v Sudetech.
Němci obsadili radnici, udělali probírku knih a asi 2 500 svazků vyřadili.
Na jaře 1939 okupanti radnici zbourali a trosky knihovny byly provizorně uskladněny v české Obecné škole, kde zůstaly až do konce války.
Opět se začalo půjčovat až v září 1946 po osmileté přestávce. Významnou událostí, která zasáhla také do historie knihovny, bylo převzetí patronátu Prahy nad válkou zničenými Klimkovicemi. 18. července 1946 navštívila město čtyřicetičlenná delegace v čele s primátorem dr. Václavem Vackem,který se stal také čestným občanem města. Ještě dnes byste našli v některých historických knížkách knihovny značky se znakem Prahy a slovy Praha-Klimkovicím.
|
Slavnostní otevření knihovny v roce 1988 |

Můžeme zde také připomenout anabázi hledání vhodných prostor pro knihovnu. Po šesti stěhováních se našlo místo v domě na Lidické ulici, v nynější budově Základní umělecké školy, kde knihovna sídlí dosud.
Do roku 1988 byla knihovna umístěna v 1. poschodí budovy. Stísněné prostory však nevyhovovaly a rekonstrukcí prostor v přízemí knihovna získala přes 200 m2 plochy včetně sociálního vybavení a provozního zázemí.
Od 1.7.1993 je Městská knihovna v Klimkovicích zálohovou organizací Města Klimkovic. Je napojena na rozpočet města, ze kterého jsou pokryty všechny náklady spojené s činností a provozem knihovny. Od dubna 2000 jsou v knihovně tři počítačové pracoviště s napojením na internet.
